Benedikt Žák

(*7.2.1758, Mirotice; + 10. 12. 1826, Mnichov)


Slavný tenorista, hudební skladatel a výborný flétnista, přítel Mozartův.

O Benediktu Žákovi poutavě vypráví Ladislav Stehlík ve své knize Země zamyšlená. Své vyprávění opřel o badatelské údaje Jana Tomana.

Stará mirotická matrika udává, že ,,7. února 1758 pokřtěno jest dítě z lože poctivého jménem Emanuel Benedictus, z rodičů poddaných k Cerhonicům, Josefa Ziaka, kantora mirotického, a Anny, manželky jeho".
Josef Žák, mirotický kantor a rodák radobytecký, byl výborným muzikantem jako v jeho době většina venkovských kantorů. Hudební nadání zdědil i jeho synek Benedikt, který měl mnoho sourozenců, o nichž už nevíme nic, ale tomuto chlapci se otec věnoval nejpečlivěji. Základy, jistě bezpečné, mu dalo školení otcovo doma v Miroticích a rodové dědictví talentu vypěstil další život a píle. Byl to jistě krásný tenor, který mu dopomohl dosáhnout místa choralisty na Svaté Hoře, což bylo jedině možné řešení, aby se chudý kantorský hoch dostal z odlehlých Mirotic do světa. Zdrží se zde několik let a potom zpívá sopránové party mezi choralisty na kůru svatovítském v Praze; odtud jej vede cesta na operní scény vídeňské a stává se i členem dvorního divadla v Mnichově. V letech 1785-1791 byl jedním z nejdůvěrnějších přátel Mozarta, který přímo pro něho napsal úlohu Tamina ve své Kouzelné flétně. Když Mozart na podzim roku 1791 psal v předtuše své blízké smrti slavné Rekviem, které už nestačil dokončit, chtěl ještě slyšet na smrtelném loži aspoň torzo své poslední skladby. Sopránový part mu nezpíval nikdo jiný než mirotický rodák Benedikt Žák. Na dobovém obraze, který příštímu času zachoval tuto poslední mozartovskou životní scénu, máme zpodobeného i Benedikta Žáka v rokokovém fráčku a s napudrovanou parukou. Skladatelské dílo Žákovo, v němž je množství písní, kantát, smutečních mší, lamentací, oper i operet, nám může zhodnotit česká hudební věda, která tu má jistě krásný úkol, připomenout v mozartovských jubileích zajímavou osobnost jeho přítele, skonavšího v Mnichově ve věku šedesáti osmi let. Mnoho jsem na něho myslil právě v krajině alšovské.

V mezinárodních hudebních kruzích je Benedikt Žák, který od roku 1776 studoval filozofii a zpěv ve Vídni, znám pod jménem Benedikt Schack. Jeho vynikající zpěv vysoce ocenil Leopold Mozart v roce 1786.
Pro Schackovu kariéru byla významná jeho známost se zpěvákem, dramatikem a skladatelem Emanuelem Schikanederem, který ho v roce 1789 angažoval do Divadla na Vídeňce (Theater auf der Wieden) jako skladatele a hlavního tenoristu. V týmové práci na kompozici se Schack společně s Johannem Baptistou Hennebergem a Franzem Xaverem Gerlem podílel na vzniku a uvedení série pohádkových singspielů Oberon, Král elfů, Dobrotivý derviš a Kámen mudrců (na kterém zřejmě spolupracoval i Wolfgang Amadeus Mozart).
V Kouzelné flétně nejen hrál a zpíval roli Tamina, jak již uvedl Ladislav Stehlík, ale dokonce sám hrál partie pro flétnu. Jeho žena Elizabeth (rozená Weinhold) zpívala v Kouzelné flétně roli třetí dámy.
Některé zdroje (např. muzikolog David Buch) uvádí, že Schack spolu s Mozartem chodívali na dlouhé procházky. Mozart při čekání na svého přítele, až se obleče naven, si s potěšením krátil chvíli vpisováním do partitur na kterých Schack zrovna pracoval.
Nejambicióznější Schackovou prací byla opera Der Fall ist noch weit seltener oder Die geplagten Ehemänner (1790). Po odchodu z Divadla na Vídeňce napsal pro tuto společnost nejméně jednu komickou operu: Die beyden Nannerln oder Das Chinesische Feuerwerk zu Ehren der Nannerln (1794).
Schack se roku 1796 odstěhoval spolu se svou ženou do Gratzu a o tři roky později do Mnichova, kde byl uznávaným pěvcem a plodným skladatelem církevní hudby.
Benediktem Schackem se v rozsáhlé biografické studii (Baierisches Musik-Lexikon, Mnichov 1811, str. 297-302) zabývá Felix Joseph Lipowsky.
Zdrojem důležitých informací o Schackovi je i jeho nekrolog v Allgemeine musikalische Zeitung 30 (červenec 1827). Z něho se mimo jiné dozvídáme, že Schack po nějakou dobu bydlel ve stejném domě jako jeho přítel Wolfgang Amadeus Mozart.
 

ZPĚT